Strukturní pojetí jazyka
22. 4. 2009
1.) Strukturní pojetí jazyka, f-ce jazyka a řeči, komunikace, řeč a jazyk
Aby se lidé mezi sebou mohli dorozumět (komunikovat), museli si vytvořit kód, kterému by rozuměl jak autor informace, tak její příjemce (komunikanti). Nejstarší způsob dorozumívání pomocí skřeků a posunků byl velmi nejednoznačný (příjemce mohl mít problémy „rozšifrovat“ sdělení). Postupně lidé vytvořili jazyk.
ü Řeč – schopnost člověka artikulovanými (článkovanými) zvuky vyjadřovat obsah vědomí, vytvářet promluvu (konkrétní využití jazyka)
f-ce řeči : a) komunikativní (dorozumívací, sdělovací) – základní
b) myšlenkovou – nástroj myšlení, podklad pro vytváření představ a pojmů
c) expresivní (výrazovou) – k vyjadřování citů, přání
d) apelovou (výzvovou) – působení na ostatní
e) estetickou – krása řeči, její umělecké využití
f) národně-reprezentativní – hlavní znak národní příslušnosti
- dorozumívání řečí – mezilidská (sociální) komunikace = vytváření jazykových projevů a jejich chápání
ü Jazyk – nejdokonalejší a nejužívanější prostředek lidského dorozumívání. Je to organizovaný systém ustálených a závazných znaků a pravidel, jak tyto znaky používat. Jazyk je vázán na určité společenství, nejčastěji národ.
- národní jazyk – společný pro celý národní kolektiv(národní jazyk Čechů je čeština)
- mateřský jazyk – poznáváme ho zvláště z úst své matky = jazyk nejbližšího okolí
- jazykový znak = zvuková nebo grafická značka, která vyjadřuje (zastupuje) určitou část skutečnosti nebo obsahu mysli
- dělění jazyků : 1.) přirozené (lidské) - nejdokonalejší prostředek dorozumívání, mají zvukovou (hlasovou) i optickou (grafickou) podobu, vznikly dlouhým vývojem lid.společnosti, je jich víc než 3000
2.) umělé – např. : znaková řeč hluchoněmých, vlajkové nebo světelné signály, systém znaků matematických, fyzikálních a chemických, programovací jazyky (př. C++, Pascal, BASIC) – pro komunikaci člověka se strojem, mezinárodní ráz má i latinská terminologie anatomická, botanická, zoologická, …
Jazyk není jevem přírodním, ale společenským.
Není nám vrozen a musíme se ho učit. Naopak řeč člověku vrozena je.
ü Komunikace – proces dorozumívání, společenský styk s cílem výměny myšllenek mezi lidmi
- složky komunikace :
I.) účastníci komunikace (komunikanti), mezi nimiž dochází k dorozumívání
II.) téma komunikace, tj.skutečnost, která se sděluje
III.) zvolený kód komunikace, teda systém znaků a pravidel jejich spojování, kterému rozumí oba komunikanti
IV.) komunikační kanál, tj.prostředek a prostředí komunikace (např.prostor, v němž se komunikanti stýkají, při dálkové komunikaci telefonní vedení apod.)
- druhy komunikace podle prostředku dorozumívání
a) verbální – pomocí jazyka, ať již v mluvené, nebo v psané podobě
b) neverbální – pomocí pantomimy, světelných aj.signálů, gest, mimiky, apod.
c) verbálně-neverbální – slovo + dotyk, fyzický kontakt (podání ruky) + gesta, mimika, pohyb mluvčího, někdy hudba, obrazy
- druhy komunikace podle počtu účastníků :
monolog– aktivní je pouze jeden účastník (jde o komunikaci jednosměrnou), druhý je jen příjemcem (např.při vypravování), nebo zcela chybí (při vnitřním monologu, samomluvě)
dialog– jde o aktivní komunikaci 2 a více komunikantů, zpravidla založenou na podnětech a reakcích (např. na otázkách a odpovědích při rozhovoru), část dialogu pronesená od převzetí slova jedním účastníkem do převzetí slova účastníkem jiným se nazývá replika
Podstatnou součástí komunikace je také přijímání (recepce) komunikátu. Zahrnuje jednak vnímání (percepci), jednak správné porozumění (dekódování) a výklad jeho smyslu (interpretaci).
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář